Iva Pohanková

IvaPohankova

SPOLUMAJITELKA SOCIÁLNÍ FIRMY | PROVOZUJE JÍDELNU PRO ZDRAVÍ – POHANKA

 motto: „Co tě nezabije, to tě posílí aneb nic se neděje jen tak. Každá situace má svoji příčinu a je na nás, jak se posnažíme.“

 

 

 

Kdo jste?

Jmenuji se Iva Pohanková a jsem spolujednatelkou sociální firmy PETRIVA s.r.o., jež provozuje v Pardubicích na třídě Míru POHANKU – jídelnu pro zdraví www.jidelnapohanka.cz

Čím se profesně zabýváte?

Momentálně s mým manželem sociálně podnikáme v gastronomii, provozujeme jídelnu, ve které se připravují kvalitní, vyvážené pokrmy z čerstvých surovin, jídla pro celiaky, vegetariány, vegany, příznivce RAW stravy, ale i „masožrouty“. Pod hlavičkou jídelny fungují i pekárna a cukrárna, jež produkují „domácí“ pečivo bez konzervantů, s využitím kvalitních surovin tak, aby si naši zákazníci mohli zdravě zamlsat. V minulosti jsem pracovala ve školství a poté jako personální manažerka jedné nadnárodní společnosti.

Co přináší vaše práce druhým?

Tím, že sociálně podnikáme, pomáháme obtížně zaměstnatelným skupinám osob zapojit se znovu do běžného života. Co se týče produktů jídelny, přejeme si, aby našim zákazníkům chutnaly, aby se po nich lidé cítili dobře, aby to prospívalo jejich zdravotnímu stavu. Naše práce přináší konkrétní výsledky a užitek, a to mám ráda.

Co Vám osobně dělá radost?

Velkým motorem v souvislosti s naším podnikáním jsou spokojené tváře zákazníků, kteří se k nám těší a cítí se u nás jako doma. Dále mi dělá radost jejich důvěra – věří, že je nepodvedeme a že jim chceme poskytnout opravdu kvalitní službu. A v neposlední řadě mi dělají radost naši zaměstnanci, ti, kteří se úspěšně etablují do týmu, tj. kteří pochopí naši filozofii a přijmou ji po pracovní stránce za svou.

Co pro Vás znamená úspěch?

Úspěch? To je relativní pojem. Úspěchem pro mě je např. to, že jsme přežili krkolomný start naší jídelny ve spojitosti s přestavbou třídy Míru, kdy nám okolní podnikatelé nedávali téměř žádnou šanci. Úspěchem je i to, že jsme napsali tak dobrý projekt, který získal významnou podporu ESF a SR a pomohl nám naše podnikání nastartovat.

Jaké Vaše vlastnosti Vám pomohly k úspěchu?

Jsem Střelec, vůdce, kreativec, cílevědomá, veliká optimistka, která je zvyklá překonávat překážky a dívat se na věci pozitivně. Střelcům se připisuje podnikavost a odvaha – obě vlastnosti jsem využila v době, kdy jsem celou širokou rodinu přesvědčovala, že se opravdu máme zadlužit a  zkusit tento druh podnikání.

Co vás motivuje?

Zákazníci, úspěšní lidé (hlavně ženy), má rodina.

Jaké jsou Vaše plány do budoucna?

V rámci našeho podnikání máme s manželem nějaké další vize, ale prozatím bychom je nechtěli prezentovat na veřejnosti. Každopádně chceme zkvalitňovat naše služby a moc si přejeme ustálit a zprofesionalizovat náš tým tak, abychom nápady, které máme, měli s kým realizovat.

Vzkaz ostatním ženám?

Nebojte se prosazovat a uskutečňovat své sny, buďte silné, odvážné, sebevědomé, nebojte se překážek. Vždy, když člověk chce, najde tu správnou cestu k cíli! A my ženy to umíme velmi dobře!

iva_pohankova_02

iva-pohankova-1-thumb

MŮJ PŘÍBĚH JE JEDNO VELKÉ DOBRODRUŽSTVÍ

Od útlého věku jsem obdivně vzhlížela ke své mamince, velmi šikovné češtinářce na základní škole, jak doma opravuje sešity, jak sype z rukávu verše, jména spisovatelů  i názvy knížek. Proto jsem měla odmalička naprosto jasno. Budu učitelkou! Má profesní cesta proto započala ve školství, kde jsem si v průběhu cca 25 let prošla několika pozicemi, včetně té ředitelské.  Když jsem měla pocit, že už jsem v tomto oboru dosáhla vrcholu a školství mi neumožní dál se rozvíjet, rozhodla jsem se změnit zevrubně kariéru. Výpověď jsem po konzultaci se svým mužem dala ze dne na den. Dnes se divím, že jsem se vůbec nebála toho, že nebudu mít práci. Našla jsem se v personalistice a vypracovala se na zajímavou pozici ve významné zahraniční společnosti. Měla jsem práci snů, jak dnes říkám. Firma se ale na podzim roku 2012 rozhodla řídit byznys v Česku ze své centrály v zahraničí a pobočku zde uzavřít.  Já jsem tak byla nucena realizovat ve firmě nepopulární aktivity v souvislosti s propouštěním spolupracovníků, přišla jsem o práci i kolegy, které jsem měla velmi ráda. Na toto období nerada vzpomínám, neboť pro mne, jako personální, bylo velmi psychicky náročné.

A co dál??? Možnost stát se ženou v domácnosti jsem zavrhla a stejně tak se mi už nechtělo podstupovat  mašinerii výběrových řízení a dokazovat své schopnosti. Jsem zvyklá se o sebe vždycky postarat. Proto mě napadla myšlenka podnikat. Vlastně jsem už začátkem 90. let přemýšlela o vlastním krámku s květinami, ale tehdy jsem měla stálé zaměstnání a nic mě k tomu nenutilo. A také mě ovládal strach z kroku do neznáma. Tentokrát to ale bylo jiné, byla jsem bez práce. A v ten moment přišla bývalá kolegyně s nabídkou na provoz franšízy jejího podniku zaměřeného na zdravé jídlo. Jakožto nezkušenému podnikateli se mi zamlouvalo jisté pohodlí a know-how, které franšízové koncepty nabízejí.  Navíc se mi líbil i sociální rozměr podnikání. A tak jsme na myšlence založení sociálního podniku začaly s kolegyní intenzivně pracovat. I když má rodina určitě nesdílela mé nadšení a stála nohama na zemi mnohem více než já, slíbila podporu.

Cesty života ale nebývají rovné a dvojnásob to platí u podnikání. I přes získanou podporu rodiny a grantu ESF a SR, se objevily ne mráčky na obloze, ale pořádné mraky. Poskytovatelce franšízové licence se projekt pod mým vedením přestal zamlouvat a cca tři týdny před otevřením jídelny oznámila, že franšízu neposkytne. Do této chvíle celkem poklidný projekt nabral úplně jiné rozměry. Byl mu sice přiklepnut velmi slušný evropský grant, ale vše ostatní chybělo. Začali jsme s manželem vymýšlet receptury pokrmů, snažili se získat jakékoli know-how. Byl to jeden velký stres. Zvlášť pro mě, protože ráda dělám věci, kterým rozumím a umím je. A vidíte, naše třetí dítě, jak jídelnu s oblibou nazýváme, na podzim loňského roku oslavilo druhé narozeniny! Řekla bych, že poměrně dobře prospívá, i když samozřejmě někdy také trochu zlobí!

My majitelé jsme do puntíku splnili to, co jsme si na počátku projektu vytyčili. Stali jsme se nedílnou součástí gastronomických zařízení v Pardubicích i pardubického podvědomí, zaměstnáváme znevýhodněné občany. Děláme naši práci s  nejlepším svědomím a vědomím, dřeme, pereme se každodenně s problémy, jež tento druh podnikání přináší, aby nás pak hosté odměňovali po obědě blaženým úsměvem a slovy: „Bylo to moc dobré”. Anebo aby naše nejmilejší zaměstnankyně, handicapovaná paní Marta, vždy na konci dne přišla, dala mi pusu a řekla „tak ahoj mamko, uvidíme se zítra. “ I proto to děláme!

_______________________________

OTÁZKA PRO VÁS:

Co konkrétně vám pomáhá, když vás překvapí velká změna?

_______________________________

CILE-dosaZENY_naWEB_Iva_Pohankova

Komentáře jsou vypnuty.